Myslím, že chov psů je práce z části vizionářská, protože bez myšlenky, kam dále směřovat, jde v lepším případě o přešlapování na místě. Určitě není řeč o měnění plemen k obrazu svému, spíše o neustálém pronikání do jejich historie, podstaty, funkčnosti. Co se týče tureckých pastevců, informací bylo a je jako šafránu, zatímco povídaček i lží hromady. O to více je třeba současný chov dělat s neustálým zřetelem na minulost i budoucnost.
Tento text bude zcela jistě do jisté míry subjektivní a pokud vyvolá rozumnou diskuzi o chovu, budu ráda. Není totiž v silách jednoho člověka vše vymyslet a řídit.
První věc, která hoří, je oddělení chovu anatolského a pasteveckého psa.
Přičemž u anatola je nejzásadnější otázkou rozhodnout, nakolik má být chován jako plemeno. Anatolský pastevecký pes je totiž uměle vytvořená kategorie pro velké psy pasteveckého typu pocházející z Turecka. Podobně nicneříkající a moderní termín, jako je středoasijský pastevecký pes. V Turecku/Anatolii do kategorie Anadolu spadají pastevečtí psi, kteří fenotypem neodpovídají žádnému plemeni. Takže je to i kategorie poměrně variabilní, podobně jako turecký yörük.
Na jedné straně tak stojí ideál, kdy plemenem má být opravdu nazýváno jen plemeno s dostatečně ustáleným typem. Na straně druhé je realita, kdy by z chovu muselo být vyřazeno 99,9 % psů, aby dále jako plemeno pokračoval pouze kangal. Proto se domnívám, že menším zlem je cesta rozdělení na dvě plemena.
Další ožehavou záležitostí je definování obou plemen. Současné standardy jsou nevyhovující, nedostatečné, dovolují široké rozpětí výkladu. Žádný standard nebude nikdy hologramem plemenného ideálu, čili pro každého chovatele a milovníka plemene platí: učit se, učit se, učit se.
Kangal představuje nemalý problém, díky extrémní popularitě tohoto jména mnoho chovatelů nechce vidět realitu. Nevím, co víc dodat, než že kvalita psa se nikdy nebude odvíjet od nabubřelosti nebo marných tužeb člověka. Od SAO jde převzít prostá formulka, která dává základ chovu – 3 P – plemenný typ, povaha, původ. Plemenný typ je třeba vyjasnit u anatola i kangala (bohužel je opravdu nezná téměř žádný z chovatelů na Západě a plave v tom i dost Turků).
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Hned tady udělám jednu poznámku, aby mi nebylo vyčítáno, že jsem fanatik posedlý čistotou plemene. Nemám absolutně nic proti tomu, když si někdo spojuje psy podle svého vědomí a svědomí. Můžou z toho být skvělí pracovní psi, o tom žádná. Ale pak ať to nenazývá tím či oním plemenem. Chov plemene a chov čistě na pracovní účel s tím, co je zrovna po ruce, to jsou různé věci. Neobhajujte si křížení řečmi o variabilitě, ta je v každém plemeni, ale v míře jiné než u kříženců. Chov plemene je v ideálním případě právě o ustálení žádoucích znaků, ne nějaká samoúčelnost pro parádu. Kdo toto nechápe, ukazuje neznalost základů genetiky a chovatelství.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Druhé P je povaha a tu je třeba začít testovat. V chovu jsou psi bojácní, vítači, absolutně bez povahy, agresivní, labilní. Zařazování do chovu na základě výstav je nedostačující, s chybějícím solidním standardem a kvalitními rozhodčími je to výsměch. Pokud nemá soudnost sám chovatel, má tu být možnost se dobrat nějaké zpětné vazby. Nejsem fanouškem zákazů a příkazů a přehnané byrokracie, potenciálně je taková moc např. chovatelských klubů zneužitelná a ohnout se dá ve výsledku cokoliv, když se použije dost síly. Daleko prospěšnější z mého pohledu je kvalitní osvěta a co nejtransparentnější způsob chovu. Dnes se dá např. původ nebo ze začátku alespoň parentita snadno prokázat DNA testy.
Tím se dostávám k třetímu P a tím je původ. V současné chvíli stojíme na úplném začátku. Nedejte se zmást tím, že si pořizujete psa, který má v PP již několik generací. Vzhledem ke složitosti vývozu kangalů z Turecka a nastavení chovu pod FCI (a nejen), docházelo a dochází k falšování údajů v PP. Jsem zářným důkazem, bohužel jsem jedna z mála, která se rozhodla bojovat za pravdu a netajit podvody. Nevěřte řečem, že se podvody dělají pro dobro plemene. Nakonec jste to vy, kdo platí 20 – 35 tisíc za psa, jehož původ je sporný. Tady znovu zmíním důležitost zavedení DNA testů jako běžné chovatelské praxe. U první generace otestovaných psů nedokládá chovatel PŮVOD, pouze parentitu (rodičovství), protože předchozí generace nemůže ověřit (papír snese vše). Proto zopakuji, že tu jsme s chovem těchto psů na bodu nula. Chov papírových kříženců tak, jak v současné době probíhá pod hlavičkou FCI, nepovažuju za CHOV, ale za množení a klamání.
Co se týče organizací, které v ČR vedou plemenné knihy tureckých pasteveckých plemen, přikládám na závěr přehled aktuální situace.
FCI/ČMKU: od roku 2018 existuje pouze plemeno kangalský pastevecký pes.
WKU/MDC: vede pouze tureckého kangala.
WCHSA/KUČR: zastřešuje chov jak kangala, tak anatolského pasteveckého psa.
Asi nemusím říkat, že do budoucna by stálo za snahu zastřešení anatola všemi organizacemi. A samozřejmě možnost spojovat psy z různých organizací. Sice mi tu bude hromada lidí máchat argumenty, že standard má každá organizace jiný, ale to si pak položte otázku, co je to za blbost, aby JEDNO plemeno mělo různé standardy. Pokud vám jde o plemeno, máte ho jako středobod a jste přísnější a moudřejší než všechny standardy dohromady. Kdo chce, ten hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody. (A ne, nebojuji za/proti nějaké organizaci, rozhodně ale bojuji za pastevecká plemena
)Foto: anatolové v ČR, turecké importy. O původu psů u nás se leckdy dá spíše spekulovat
