CHOVAT – NECHOVAT??
Napsal: pon 20. lis 2017 5:51:20
Tento článek bychom chtěli věnovat této otázce. Spousta chovatelů a majitelů plemene středoasijský pastevecký pes si ji pokládá. Naopak jsou lidé, kteří v tom mají naprosto jasno, a dopad jejich počínání na naše plemeno je víceméně vůbec nezajímá. Nejdůležitější je počet vrhů a úspěšný prodej. Svoje chovné jedince vyzdvihují výstavními úspěchy, původem z Ruska, či úžasným charakterem prověřeným tím, že je pes uvázaný u stromu a figurant jej nesmyslně atakuje. Na základě tohoto se na takových psech chová a prezentují se jako šampióni a psi s povahou.
Středoasijský pastevecký pes s dobrou typickou povahou,je jen řádně otestovaný pes !!
Prvotní zásadní chyba je v nevědomosti a dezinformaci nových majitelů, kteří vlastně svou nevědomostí podporují tyto odchovy. Rozdělili bychom je do tří skupin.
Lidé, kteří při pořízení SAO vlastně neví, jaké by naše plemeno mělo být, ale na základě dostupných informací od klubů a doporučení některé chovatelské stanice si psa pořídí.
Další skupina lidí je ta, co vezme inzeráty útokem a pátrá po tom nejlevnějším a nejbližším.
A nakonec lidé, kteří se dokáží ptát, a zjistí si o plemeni vše dostupné. Poptají se napříč chovatelským spektrem a utvoří si svůj názor o tom, jak by měl opravdový asiat vypadat, na základě toho si pak vyberou a na vytouženého jedince si i počkají.
Každý chovatel by měl dodržovat určitá pravidla při výběru svých chovných jedinců.
Respektovat a v první řadě dbát na povahu a charakter psa či feny, na kterých chce chovat. Ty je nutné otestovat v boji, aby se ukázalo, jak jsou trpěliví, odolní proti bolesti a bojeschopní. Chovatel by si měl zjistit o jednotlivých předcích v rodokmenu jakou mají, či měli povahu. V dnešní době internetu a nekonečných možností, jak získat informace, je to jednoduché. Pokud je tam ve více generacích výborná prověřená povaha, je obrovská šance, že vámi pořízený jedinec bude také povahově zdatný. Pokud máte daného jedince do chovu, neznamená to, že usneme na vavřínech, přestaneme testovat a takové počínání omlouvat tím, že všichni předkové pracují. Vždy se musí v testování a selekci pokračovat. V druhé řadě by si měl chovatel pohlídat původ a rodokmen, aby se tam neobjevovali jedinci jiných plemen, konkrétně kavkazského vlkodava, kterými jsou naše chovy hojně zasaženy z důvodu dosažení velikosti a atraktivnosti, anebo k dosažení úspěchů na šampionátech. Samozřejmě je potřeba dbát i na zdraví chovných jedinců. U fen je potřeba navíc přihlížet k tomu, jak si dokáže fenka plnit své mateřské povinnosti.
Ve zkratce je potřeba dodržovat tyto pravidla. Povaha, plemenný typ, původ a samozřejmě i zdraví.
Pokud se při chovu těmito pravidly řídíte, máte transparentní chov, tak jste chovatelem takovým, jakým máte být a nikdo Vám nemůže při případných nezdarech nic vytknout, protože jste pro plemeno udělali maximum.
V praxi to funguje jinak a většina chovatelů se snaží z těchto pravidel nějakým způsobem vymluvit.
Přitom je to tak jednoduché. Při pořízení štěněte se stačí zeptat na povahu rodičů, i když každý Vám poví, že je výborná…
Chtějte vědět víc, a pokud chovné jedince neznáte, tak chtějte důkaz. Každý chovatel, který dbá na správnou povahu, Vám jej předloží formou nějakého záznamu videa apod. Pokud padnou nějaké výmluvy, ať už jakékoliv nemá význam se dál o štěňata či krytí zajímat.
U většiny chovatelů je problém s tím, že nedokáží vyřadit nevhodného jedince z chovu a raději budou tyto pravidla obcházet a odůvodňovat svoje počínání různými historkami a výmluvami. To, že není jedinec vhodný do chovu, neznamená přece nic jiného, než že se na něm nebude chovat. Samozřejmě city a úcta k tomuto jedinci zůstávají. Je potřeba se umět s tím smířit, že to nevyšlo, neomlouvat psy, nedělat ústupky, určitě to za čisté svědomí, že jste jednali správně, stojí. Pokud chcete být chovatel většího rázu, tak je selekce nutná a nevhodných jedinců se zbavovat musíte, třeba tím, že půjdou někam do rodiny a chovat se na nich dál nebude. Jestliže uděláte ústupky a bude se chovat na nevhodných zvířatech, tak vás to vrátí o několik kroků zpět na začátek a spoustu nových majitelů, kteří čekali výborné potomky, zklamete.
Vlkodav
Středoasijský pastevecký pes s dobrou typickou povahou,je jen řádně otestovaný pes !!
Prvotní zásadní chyba je v nevědomosti a dezinformaci nových majitelů, kteří vlastně svou nevědomostí podporují tyto odchovy. Rozdělili bychom je do tří skupin.
Lidé, kteří při pořízení SAO vlastně neví, jaké by naše plemeno mělo být, ale na základě dostupných informací od klubů a doporučení některé chovatelské stanice si psa pořídí.
Další skupina lidí je ta, co vezme inzeráty útokem a pátrá po tom nejlevnějším a nejbližším.
A nakonec lidé, kteří se dokáží ptát, a zjistí si o plemeni vše dostupné. Poptají se napříč chovatelským spektrem a utvoří si svůj názor o tom, jak by měl opravdový asiat vypadat, na základě toho si pak vyberou a na vytouženého jedince si i počkají.
Každý chovatel by měl dodržovat určitá pravidla při výběru svých chovných jedinců.
Respektovat a v první řadě dbát na povahu a charakter psa či feny, na kterých chce chovat. Ty je nutné otestovat v boji, aby se ukázalo, jak jsou trpěliví, odolní proti bolesti a bojeschopní. Chovatel by si měl zjistit o jednotlivých předcích v rodokmenu jakou mají, či měli povahu. V dnešní době internetu a nekonečných možností, jak získat informace, je to jednoduché. Pokud je tam ve více generacích výborná prověřená povaha, je obrovská šance, že vámi pořízený jedinec bude také povahově zdatný. Pokud máte daného jedince do chovu, neznamená to, že usneme na vavřínech, přestaneme testovat a takové počínání omlouvat tím, že všichni předkové pracují. Vždy se musí v testování a selekci pokračovat. V druhé řadě by si měl chovatel pohlídat původ a rodokmen, aby se tam neobjevovali jedinci jiných plemen, konkrétně kavkazského vlkodava, kterými jsou naše chovy hojně zasaženy z důvodu dosažení velikosti a atraktivnosti, anebo k dosažení úspěchů na šampionátech. Samozřejmě je potřeba dbát i na zdraví chovných jedinců. U fen je potřeba navíc přihlížet k tomu, jak si dokáže fenka plnit své mateřské povinnosti.
Ve zkratce je potřeba dodržovat tyto pravidla. Povaha, plemenný typ, původ a samozřejmě i zdraví.
Pokud se při chovu těmito pravidly řídíte, máte transparentní chov, tak jste chovatelem takovým, jakým máte být a nikdo Vám nemůže při případných nezdarech nic vytknout, protože jste pro plemeno udělali maximum.
V praxi to funguje jinak a většina chovatelů se snaží z těchto pravidel nějakým způsobem vymluvit.
Přitom je to tak jednoduché. Při pořízení štěněte se stačí zeptat na povahu rodičů, i když každý Vám poví, že je výborná…
Chtějte vědět víc, a pokud chovné jedince neznáte, tak chtějte důkaz. Každý chovatel, který dbá na správnou povahu, Vám jej předloží formou nějakého záznamu videa apod. Pokud padnou nějaké výmluvy, ať už jakékoliv nemá význam se dál o štěňata či krytí zajímat.
U většiny chovatelů je problém s tím, že nedokáží vyřadit nevhodného jedince z chovu a raději budou tyto pravidla obcházet a odůvodňovat svoje počínání různými historkami a výmluvami. To, že není jedinec vhodný do chovu, neznamená přece nic jiného, než že se na něm nebude chovat. Samozřejmě city a úcta k tomuto jedinci zůstávají. Je potřeba se umět s tím smířit, že to nevyšlo, neomlouvat psy, nedělat ústupky, určitě to za čisté svědomí, že jste jednali správně, stojí. Pokud chcete být chovatel většího rázu, tak je selekce nutná a nevhodných jedinců se zbavovat musíte, třeba tím, že půjdou někam do rodiny a chovat se na nich dál nebude. Jestliže uděláte ústupky a bude se chovat na nevhodných zvířatech, tak vás to vrátí o několik kroků zpět na začátek a spoustu nových majitelů, kteří čekali výborné potomky, zklamete.
Vlkodav